Aktuality

V rozhovoru představujeme loňské vítěze: ZŠ Porubská Ostrava

28. 3. 2015

Rozhovor byl pořízen s paní ředitelkou Hanou Petrovou a jejími kolegy, kteří se podíleli na příravě děti v prvním ročníku soutěže.

Na úvod několik informací o loňských vítězích...  

Základní škola, Ostrava-Poruba, Porubská 832, příspěvková organizace přijala první žáky v roce 1957.

O dvacet let později byla založena sportovní třída zaměřená na atletiku. Když dobře počítám, tak za dva roky oslavíme čtyřicáté výročí sportovních tříd specializovaných na atletiku. To už je hezká minulost a doufáme, že je před námi ještě dlouhá budoucnost. Od té doby se ale mnohé změnilo. V současné době spolupracujeme s Atletickým klubem, který byl založen v roce 2007, ale ve své činnosti plynule navázal na Atletický oddíl TJ VOKD Poruba. Ten vznikl v květnu roku 1973 z důvodu rozšíření členské základny atletů v Ostravě. Dnes je plnohodnotným samostatným moderním atletickým klubem se silnou podporou Úřadu Městského obvodu Poruba a se základnou právě na ZŠ Porubská 832.

Dále bych začal od konce, jak jste si užili vítězství, vzali jste děti někam ještě na oslavu, dostalo se jim zvláštního přivítání ve škole či za to byli nějak ve škole ještě oceněni?

Děti si užily cestu zpět do Ostravy a jejich dobrá nálada jim vydržela i následující den. Ve škole byli všichni úspěšní atleti veřejně pochváleni paní ředitelkou, která jim udělila ředitelské pochvaly za příkladnou reprezentaci školy a školu navštívil i pan místostarosta pro školství Jan Dekický, který je ocenil dárečky a se kterým se děti fotily do místních novin.

Dle výkonu z krajského finále jste ale nebyli favority, co bylo Vaším klíčem úspěchu?

Příprava žáků probíhá standardně - ve třídách pro sportovně talentovanou mládež mají žáci čtyři hodiny tělesné výchovy a dále pak odpoledne atletickou všeobecnou sportovní přípravu dle členství dětí v klubu Atletika Poruba. Po absolvování krajského finále se ještě více zintenzívnily speciální tréninky právě v atletické přípravce, kde se všichni s velkou chutí a nadšením zaměřili především na předávku štafetového kolíku. Trenéři i naši mladí atleti si velmi dobře uvědomovali, že bez správné techniky předávky nemůžeme zvítězit.

Prozraďte, jaké bylo složení týmu. Byli to jen atleti či sportovci i z jiných odvětví? Měli jste v týmu i děti, které se zatím žádnému sportu nevěnují?

Tým byl složen z osmi děvčat a osmi chlapců. Byli to žáci, kteří chodí do třídy pro sportovně talentovanou mládež a aktivně se účastní tréninků atletické přípravky.

Co byste poradili po zkušenostech z prvního ročníku ostatním. Co je nejdůležitější natrénovat, předávky, běh, stmelit týmový duch či něco jiného...

Pro nás je hodně důležité, aby vše, co naši žáci dělají, dělali s chutí a radostí. Sport pro ně samotné musí být hnacím motorem posouvajícím jejich vlastní cíle. Samozřejmě bez určitého koučování by to nešlo, a tak trenéři vsadili právě na posílení týmového ducha, nastolení pozitivní atmosféry a k tomu přidali techniku předávky a fyzickou kondici.

Vzešla příprava týmu z odborných učitelských rad či jste zapojili i nějaké atletické trenéry?

Pokud chceme posilovat u žáků týmovou spolupráci, tak ji hlavně musíme respektovat mezi sebou. Dobře si uvědomujeme, že jedině konstruktivní spoluprací školy a klubu budou mít naši sportovci pevné zázemí a možnost prosadit se v atletické konkurenci. Ráda bych touto cestou poděkovala trenérům, kteří svědomitě nacvičovali předávky, seběhávali štafetu nejen na tréninku, ale i mimo tréninkové hodiny ve svém volném čase, ale také pedagogům, kteří se našim mladým atletům věnovali v rámci výuky hodin tělesné výchovy a podporovali je rovněž psychicky pozitivním povzbuzováním.

Jako obhájci, doufám, že se plánujete zúčastnit i letošního ročníku?

Samozřejmě se chceme účastnit a doufáme, že letos obhájíme vítězství. Již se velice těšíme.